čtvrtek 12. března 2015

Rjú Murakami: Čáry

Moje láska k Haruki Murakamimu asi není žádným tajemstvím. Tentokrát jsem se ale rozhodla sáhnout po jiném japonském autorovi se stejným příjmením. Nejdřív jsem si chtěla přečíst jeho knihu Piercing, pak mi ale někdo doporučil právě Čáry. 


Rjú Murakami si dal za úkol poukázat na konzumní japonskou společnost, kde se člověk i v davech lidí může cítit osamělý a opuštěný. Postavy v této knize se se svými problémy potýkají různými způsoby. Dostanete se tak do prostředí sexuálního průmyslu (včetně sadomaso salonů), ulic nočního Tokia, hodinových hotýlků, ale i do malých domků postavených vlastníma rukama. 

A v těchto poněkud zvláštních kulisách se objevují více než zvláštní postavy. V knize se jich vystřídá poměrně hodně. Každé je věnována jedna kapitola. Na konci té letmo potká další postavu a té je věnována další kapitola. Tahle (více či méně) náhodná setkání a způsob, jakým si postavy podávaly dveře, mi přišel naprosto geniální. Příběh tak krásně plynul a vy se jako čtenáři podíváte na mnoho míst a poznáte hodně postav. Stejně jako jejich osudy, které byly často velmi podobné, ale na každého měly úplně jiný dopad. A samozřejmě jsem si užívala starou známou absurditu toho všeho. Zvláštní dialogy, zdánlivě nereálné situace a uvažování postav, které tolik miluji na japonských autorech.


Proč jsem tedy dala tak nízké hodnocení? Inu... osudy postav si někdy byly podobné až moc a po chvíli se vytratil zájem o to sledovat, jak to ovlivnilo čí život. Někomu by také mohlo vadit násilí protkávající celou knihu. Co chybělo mně, byl nějaký závěr, poslední kapitola, která by věci objasnila. Takhle jsem se se všemi obrazy po dočtení musela vypořádat sama a domýšlet si, jak to s některými výraznějšími postavami dopadlo. Věřím ale, že někdo to naopak ocení a rád si zafilozofuje. 

Prostě a jednoduše: pokud vyhledáváte japonské autory pro ty podivnosti, které mistrně ovládají, můžou být Čáry knihou pro vás. "Běžný konzument" knihu asi neocení. Mě osobně zaujalo zpracování a musím říct, že některé kapitoly mi utkvěly v paměti. Bohužel k dokonalosti tomu z mého pohledu pár věcí chybělo. S Rjú Murakamim to ale rozhodně nevzdávám, určitě má potenciál pro to stát se jedním z autorů, které budu vyhledávat.


Znáte Rjú Murakamiho? Přijímám návrhy na to, čím dál pokračovat :)

9 komentářů:

  1. Skvělá recenze! A já jsem nadšená, že jsem objevila někoho kdo zbožňuje H. Murakamiho stejně jako já! :) Jen s tím rozdílem, že já se jinak v japonských autorech nevyznám. Takže jsem ráda, že od Tebe mohu načerpat nějaké tipy na knihy. Děkuji :)
    P.S.: Nádherné fotky! Nechápu, že jsem na Tvůj blog nenarazila už dříve.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, takovejhle komentář vždycky neskutečně potěší! :) Já se v japonských autorech taky nevyznám, abych pravdu řekla :D Mám pár svých oblíbenců a ráda přicházím na další autory, tak budu ráda, když to moje objevování taky někomu pomůže :)

      Vymazat
  2. Tak jo, nikdy jsem o něm neslyšela, ale vypadá to poměrně zajímavě. :-) A jelikož se nechystám do Tokia.. mrknu se. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D To je správnej důvod k přečtení knihy!

      Vymazat
  3. Mně osobně se od něj Čáry líbily asi nejvíce, přesto ale bych ti doporučila jak Piercing, tak v Polévce miso. Nejslabší je Nekonečná, téměř průzračná modř, která je poněkud bezobsažná, halucinogenní, zkrátka kniha o permanentním rauši, skupinovém sexu a mladých ztracených existencích. ;)

    Sice se s tvým hodnocením povětšinou neztotožňuji, přesto jsem ale ráda, že jsi jedna z těch mála, kdo podporují svými články i asijskou literaturu a její šíření u nás. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsi mě samozřejmě právě nalákala na Nekonečnou... :) Jinak s tím rozdílným hodnocením se setkávám poměrně často, občas si skoro až říkám, jestli to blogování radši nezabalit, protože vlastně nikdy nemůžu být nikomu užitečná :D

      Vymazat
    2. Právě to jsem měla v plánu. :D :D Ne, pokud nevyžaduješ jen knihy s dějovou linií vycházející z bodu A a končící v bodu B, aniž by padla nějaká myšlenka, ale naopak si ráda přečteš i něco více... abstraktního(?), může se ti Nekonečná líbit. Není to prostě kniha pro masy, ale pro jednotlivce. :) Jen je na ní jednoduše poznat, že je to prvotina. Roztěkaná, lehce neukočírovaná.

      A blogování nebal. Jiný pohled pomáhá dalším lidem, aby se dívali na věci i z jiných úhlů. Je fajn, když nejsou blogeři jednotvární. Buď svá. :) Já se s tebou neshoduji spíš jen v těch hvězdičkách, ale líbí se mi, že dokážeš napsat to, co si myslíš, aniž bys neustále přepisovala anotaci, což většina mladých blogerů se zaměřením na literaturu dělá. Málokterý/á z nich má skutečně podložený názor. Většina jen ventiluje emoce z četby. :) Takže žádné končení. ;)

      Vymazat
    3. To byla jen taková nadsázka, nebalila bych to ani kdybych si to tu měla psát sama pro sebe :) Každopádně moc děkuju za komentář, je hezký vidět, že si tu tu rád přečte někdo, kdo se mnou třeba až tak nesouhlasí nebo se se mnou rozchází v hodnocení. A s tím jiným úhlem smýšlení máš naprostou pravdu, kolikrát u někoho v recenzi narazím na něco, co by mě samotnou nenapadlo a donutí mě to se nad knihou znovu zamyslet a třeba i přehodnotit názor na ni :)

      Vymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)