středa 25. února 2015

Moje Kingovky (IV): ty povídkové

Přišel čas zase jednou sáhnout do knihovničky a představit vám další dvojici knih od Kinga. Tentokrát půjde o knihy povídkové. Jak už to tak u povídek bývá, některé jsou lepší a některé horší. Často to bohužel vede k tomu, že se z knihy stává celkem průměrná záležitost. Jak si vedou Mlha a Všechno je definitivní?

Přebal k VJD se někde vytratil. Ale protože vím jak vypadá, tak mě to ani nemrzí.


Nakl. Beta-Dobrovský (2014); 632 stran; moje hodnocení: slabší 4/5

Mlha sestává ze stejnojmenné novely, dvou básní a 19 povídek. To už je slušná nálož čtení. Novela Mlha je pro mě absolutním vrcholem celé knihy. Zavřete spolu několik lidí do obchoďáku, ohrožujte je tajemnou mlhou a monstry a dejte mezi ně jednu náboženskou fanatičku, uvidíte co se stane. Psát o lidech v šílených situacích a hnát je na pokraj psychického zdraví Kingovi prostě vždycky šlo. To dokazuje také povídka Nezmar, u které vám silně doporučuji nejíst (což mimochodem nedělejte ani u Prámu). Vůle k životu je neskutečně silná, ale stejně tak šílenství. 


Dále mě zaujala Babička. Myslíte si, že příběh o chlapci, který zůstane sám doma se svou nemocnou babičkou, nemůže být děsivý? Mám pro vás špatnou zprávu. Kdo četl Čtyři roční doby (nebo alespoň novelu Dýchací metoda), toho potěší Muž, který nepodával pravici. Bohužel zbytek povídek mě nijak zvlášť neoslovil (čest výjimkám) a byly dokonce takové, u kterých jsem se celkem nudila a nemohla se dočkat, až skončí. Vzato kolem a kolem jde o lepší průměr v čele s Mlhou a několika silnými povídkami, ale za sebe musím říct, že větší rozsah Kingovi sedí víc.


Nakl.Beta-Dobrovský (2003); 422 stran; moje hodnocení: slabší 4/5  

Tady bych v podstatě mohla zopakovat to, co jsem řekla v posledních pár řádcích povídání o Mlze. Silné povídky střídají průměrné a ty zase slabé. Po přečtení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, protože z těch 14 povídek byla většina přece jenom vydařená. Také mě bavily Kingovy dodatky u povídek, protože každé nahlédnutí do spisovatelovy kuchyně je vítané.


Hned první příběh, Pitevní sál čtyři, mi na dlouho utkvěl v paměti. Svým způsobem je to totiž jedna z nejděsivějších věcí, které jsem kdy četla. Být předčasně prohlášen za mrtvého zkrátka není žádný med. Všem, kdo putovali s Rolandem za Temnou věží, určitě udělají radost Sestřičky z Elurie. Ne že by to bylo utěšené setkání. Za zmínku rozhodně stojí i zfilmovaná povídka 1408, King dokáže vymáčknout maximum i ze strašidelného hotelového pokoje. Ke zbytku se vyjadřovat nebudu, ono je to stejně na vás, abyste si našli ty oblíbené. Celkově mi tady ale povídky sedly více než ty v Mlze.

FILMOVÉ ADAPTACE

(Píšu jen o těch, které jsem viděla. Dále je zadaptován třeba Textový procesor bohů a Zde jsou tygři z Mlhy nebo Pitevní sál čtyři a Muž v černém obleku z Všechno je definitivní).


MLHA (USA, 2007)

Přiznám se, že tomuhle filmu jsem musela věnovat dvě zhlédnutí, než jsem ho docenila. V čem vítězí kniha nad filmem, je atmosféra a pocity postav. V čem vede film nad knihou, je šílená fanatická paní. Zajímavé je, že knižní a filmový konec se od sebe celkem rapidně liší. Který se bude víc líbit vám, to netuším. Já mám ráda oba, každý má něco do sebe. Moje hodnocení: 4/5


POKOJ 1408 (USA, 2007)

Tady nečekejte přesnou adaptaci, film byl spíš volně inspirován. Měl několik hodně dobrých okamžiků a zajímavých myšlenek, stejně tak ale i spousty nudných/divných/srandovně vyznívajících scén. Michael mi zezačátku přišel velmi nesympatický, ale nakonec to bylo ku prospěchu věci, bylo zajímavé pozorovat jeho proměnu v postavu, které jsem musela začít fandit. Zajímavé je, že film má ČTYŘI (!!!) různé konce. Samozřejmě ani jeden není jako z povídky. Moje hodnocení: 3/5

Co vy a Kingovy povídky? Nebo povídky obecně? Máte je rádi, nebo dáváte přednost románům?

9 komentářů:

  1. Povídek jsem od Kinga ještě moc nečetla, akorát časožrouty a skryté okno do skryté zahrady. Já celkově povídky moc nemusím. Pokoj 1408 jsem viděla jako film, až poté jsem zjistila že je to podle Kinga. A nezapomenu na to překvapení, když jsem si to jednou pustila doma a skončilo to jinak, než jsem si pamatovala :D Každopádně by mě zajímaly ty zbylé dva konce...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to musí vážně překvapit :D Každopádně se ty konce dají najít na YouTube jako 1048 alternative ending :)

      Vymazat
    2. Děkuju, podívám se :)

      Vymazat
  2. Zrovna tyto povídkové knihy jsem nečetla, ale vypíchnuté povídky znám z jiné knihy. Prám byl pro mě úplně fascinující a vzpomínám na něj doteď, to samé Pitevní sál :)
    Ale jednou z mých nejoblíbenějších zůstává Šroťák... ´:D

    Králík v krabici

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O Šroťáku mi vyprávěla kamarádka, ale ještě jsem se k němu nepročetla. Těším se zase o kus víc :) Nebo spíš "těším" :D

      Vymazat
  3. Tyto povídky jsem ještě nečetla, jedinou povídkovou knihu, kterou jsem zatím četla byla Čtyři roční doby. A Pokoj 1408 jsem viděla jako film, ale hrozně sem se bála, tak jsem každou chvíli měla přilepený obličej v dlaních :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se asi špatně dívá :D Čtyři roční doby bych si ráda pořídila, ale k sehnání to není a ty ceny co lidi chtějí na bazarech... žádná sláva :(

      Vymazat
  4. Tento spisovatel si umí vybrat jméno, je to opravdu King ! Jeho knihy jsou úžasné !
    http://milujemekihy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)