neděle 6. července 2014

Nové čtení (I): jak se mi četla kniha z žánru, který moc nemusím?

Ahoj všem! Neděle budou během léta patřit příspěvkům o tom, jak se mi dařilo v úkolech od Katie. Prvním úkolem do Nového čtení bylo přečíst si knihu z žánru, kterému tak úplně neholdujeme nebo se mu z nějakého důvodu vyhýbáme. Vybrala jsem si Lassie se vrací, která patří hned do tří skupin knih, které nečtu: pro mládež, o zvířatech a zatuchlé (dobře, to není žánr, ale čtení čtyřicetiletých zatuchlých knih vážně nepatří mezi moje oblíbené činnosti :)).

Proč nemám ráda příběhy o zvířatech?

Těžko říct. Dřív jsem je hltala. I Lassie jsem četla, jak jsem si teď během plnění úkolu uvědomila. Jako malá jsem dočetla Lassie, sáhla po Bílém Bimovi, následovalo Volání divočiny... jedna z mých oblíbených byla o holce, která si ochočila vlka. Do toho všelijaké příběhy o koních a psech a kočkách... a James Herriot. Po tom jako po jediném ráda sáhnu i dneska. Zbytek zvířecí mánie mě nadobro opustil. Zjistila jsem totiž, že zápletka je skoro vždycky stejná, a to vás po nějaké době prostě přestane bavit. Zvíře se dostane do problému a díky svým neskutečným instinktům a síle se z toho dostane. Děkuju, stokrát mi to stačilo. Postupem času jsem taky přestala mít ráda psy, takže proč o nich číst, že jo.

A jak to dopadlo s Lassie?

Krom toho, že se vrátila domů (geniální tah - dejte do názvu knihy její rozuzlení, vyhnete se diskuzím o spoilerech), tak mě neskutečně mile překvapila. Ne příběhem, ten už jsem prostě četla milionkrát. A i kdyby Lassie byla první, kde se tahle zápletka vyskytla, nic to nemění na tom, že mě to nebaví ani nedojímá, ani nic jiného. 


Jde o to, jak je Lassie napsaná. Kdyby takhle vypadaly dnešní knihy pro mládež (a ta mládež je doopravdy četla), věřím tomu, že by její slovní zásoba a vyjadřovací schopnosti vypadaly trochu jinak. Jasně, některé věci nám autor čas od času připomněl a dával je do souvislostí, aby se lépe chápaly, ale nic nenaservíroval tak, aby bylo možné vypnout mozek a nepoužívat ho. Ani moralizování a poučování jsme se nevyhnuli, ale to se dá čekat. A ruku na srdce, tvrdá yorkshirská výchova by dneska kdekomu prospěla :) 

Takže asi tak - na knize mě bavil její jazyk. Líbila se mi mluva Yorkshiřanů, bavila mě ušlechtilá řeč vévody, podle kterého nic není tak dobré jako za starých časů a bavil mě vypravěčův styl. Protože popsat zhruba stostránkovou pouť psa tak, aby mě to pohltilo, to je umění. Nebavil mě malý Joe a nebavila mě zápletka. Můj názor na "psí literaturu" se v ničem nemění, ale kdyby mi někdy někdo držel nůž na krku a nutil mě přečíst si příběh o psu, který překoná cokoliv, jen aby se dostal domů, byla by to Lassie.

6 komentářů:

  1. No vidíš, a já zrovna psí literaturu miluju! :) Jinak koukám na ty úkoly a vůbec to nevypadá špatně - docela uvažuji, že se nějak "neoficiálně" zúčastním. Na oficiální účast si netroufám, protože znám svou schopnost nedodržovat termíny :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad na mě teď nezanevřeš, když jsem ji tak pohanila :D Neoficiální účast se taky počítá :)

      Vymazat
  2. Zatuchlý žánr, to mě fakt pobavilo. Čím víc recenzí z tohoto letního projektu čtu, tím víc se mi líbí, ale nemám čas se zapojit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to časově trochu náročnější, no... hlavně když člověk není čtecí mašina a snaží se do toho číst ještě něco jiného :)

      Vymazat
  3. Jé, Lassie se vrací, kdybys věděla, jak dlouho a neúspěšně knihu sháním. Kdyby ses jí jakože třeba chtěla zbavit, jsem ochotná Ti za ni zaplatit celé jmění... :-) Jinak moc pěkně napsaná recenze. A ten nový design blogu je super - obzvlášť ta klíčová dírka... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že Lassie poputuje k tobě domů už se ví, za zbytek komentáře moc děkuju, jsem ráda že se líbí :)

      Vymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)