úterý 25. března 2014

Knihy mého mládí: Zvěrolékař James Herriot

Čím jste jako malí chtěli být až vyrostete? Já princeznou, popelářem, kadeřnicí a veterinářkou. Za to poslední nemůže nikdo jiný, než James Wight, vesnický zvěrolékař píšící pod pseudonymem James Herriot. Jeho knihy jsem znala snad nazpaměť a pořád po nich s chutí sáhnu :)



Ani nevím, kdy moje obsese Herriotem začala nebo kterou z jeho knih jsem četla jako první. Vím jenom to, že když jste mě na základce potkali s knihou, s velkou pravděpodobností to byla některá z těch na fotce. Žili jsme tehdy na vesnici a byla jsem obklopena zvířaty. Herriotovo vyprávění tak na mě působilo o to silněji a já netoužila po ničem jiném, než po nocích zachraňovat krávy a pomáhat rodit jehňátka.

Veterinářkou už sice být nechci (averze vůči krvi a biologii), ale příběhy venkovského veterináře mě bavily úplně stejně jako dřív. Herriotův styl je jednoduchý a prostý, ale číst bych to mohla od rána do večera. Má dar na malém prostoru vykreslit jak okolí, tak osobnost farmářů. Nezamlčuje žádnou trapnou historku, která se mu kdy během léčby pacientů přihodila a já tak často byla v situaci, kdy jsem se ve vlaku snažila nesmát na celé kolo. Čas od času se samozřejmě narazí i na smutný příběh a pamatuju, že jako malá jsem probrečela nejeden kapesníček.

Vyprávění by nebylo úplné bez Siegfrieda Farnona - Jamesova šéfa, Siegrfriedova bláznivého bratra Tristana, a koneckonců ani bez Jamesovy ženy Heleny. Hlavně bratři Farnonovi jsou úžasně popsaní, člověk získá pocit, jako by je dobře znal. Tristan je pak někdo, koho bych ráda poznala, z Herriotova vyprávění vychází jako výjimečná osobnost, se kterou se nebudete nudit ani minutu. 

Povídky jsou báječné oddechové čtení, ať už je vám 12, 22 nebo třeba 102. Život venkovského veterináře (navíc před penicilinem a moderními léky) nebyl žádný med, ale Herriot o tom píše s takovou láskou, že by se člověk nejradši sbalil a jel mu asistovat. Jestli jste knihy nečetli, směle do toho :)

Znáte? Máte rádi? A čím jste se chtěli stát když jste byli malí? :)

2 komentáře:

  1. Všechny knížky, co od pana Herriota v ČR vyšly, máme doma. Neskutečně moc se na ně těším!! Mamka s babičkou už je čtou a moc se jim líbí..
    Já právě šíleně miluju zvířátka a pořád tak trochu koketuju s tím, že bych veterinářka byla, ale.. to je takovéto, že máš strašnou chuť, protože bys léčila a zachraňovala životy a zvířátka jsou v mém místě opravdu na prvním místě.. Na druhou stranu je to ale obrovská dřina a hlavně to studium - chemie, biologie mi moc nejdou.. Takže je to celkem dilema :-D Hrozně bych chtěla, ale nemám na to...
    a teda k tomu ještě jedna věc: nevím, zda bych dokázala utratit pejska, hrozně je miluju
    No, to jsem si trochu vylila srdíčko :-D Zpátky ke knížkám - moc ráda si je přečtu!! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O tom už jsme se spolu myslím bavily ve skupině... ale třeba to překonáš a jednou k tobě budu nosit kocoura na prohlídky, abys mi mohla nadávat že je obézní :D

      Vymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)