neděle 19. ledna 2014

Marjane Satrapi: Persepolis 2

Ahoj všem! Zkouškové se mi pomalu chýlí ke konci, tak snad to dobře dopadne, jinak se brzo nervově zhroutím :) A kdo by si chtěl zkracovat třítýdenní volno dalším učením, že jo. Ale dost o mně, pojďme se podívat, co se stalo s Marjane ve druhém dílu Persepolis.

Tuhle knihu doporučuju všem, kdo:
  • četli první díl, logicky 
  • nečetli první díl... prostě to dožeňte a dejte si oba, myslím to vážně
Tuhle knihu nedoporučuju těm, kdo:
  • nesplňují předchozí dva body (styďte se :))

Žánr: komiks, drama
Série: Persepolis #2 (#1)
Nakladatelství: BB Art
Počet stran: 200
Moje hodnocení: 4/5

"Listopad 1984. Jsem v Rakousku. Opustila jsem náboženský Írán a přijela do sekulární, otevřené Evropy, kde mě prý Zozo, matčina nejlepší přítelkyně, přijme jako vlastní."
Nepřijala. A tak začíná Marjanina pouť z jednoho ubytování do druhého. Jak si poradí dospívající íránská dívka ve Vídni, kde ji kvůli kultuře a jazykové bariéře nikdo nechce přijmout? Jaká budou její první přátelství a lásky? Zvítězí hrdost na vlastní původ, nebo tlak a poznámky okolí? A jaký bude život po návratu zpátky?

Jak víte (pokud jste četli recenzi na první díl), Persepolis mám ráda díky filmu, který pro mě vždycky bude jedním z těch nej. První díl komiksu mám ráda zrovna tak. A jak si tedy stojí druhý? Bystrým čtenářům podle hodnocení už asi došlo, že o něco hůř :) Proč?
To je tak, když si oblíbíte nějakou postavu kvůli její osobnosti a charakteru... a ona se od základu změní. Není se sice čemu divit; po tom, čím si prošla, Marji i tak vyrostla v podivuhodně dobrého člověka, ale v knize je několik okamžiků, kdy ji moc nechápete a nejspíš byste jí i dali jednu nebo dvě výchovné. Člověk si pak holt musí uvědomit, že Marji je reálná postava a není na nás ji soudit. Z pohledu čtenáře je to ale zklamání. Navíc když se ještě přičte fakt, že vtipných a zábavných okamžiků je zde minimum a ve velké míře se zde odráží autorčina depresivní nálada. A jsme u toho zase - není se vůbec čemu divit, ALE. Jak na filmu, tak na prvním dílu jsem ze všeho nejvíc obdivovala autorčinu schopnost najít i v těch nejtemnějších událostech něco vtipného, krásného a dobrého. S druhým dílem jako by se vyčerpala a dala volný průchod všemu špatnému, co se v ní nastřádalo. Vinit ji z toho nikdo nemůže, ale když si člověk zvykne na určitý standard, nerad se s ním loučí.


Abych knize nekřivdila, několik báječných okamžiků se samozřejmě najde. Marjane se vrací do Íráku a se svou rodinou a přáteli hledá způsoby, jak rebelovat a ještě víc si užívat postupně se vracející svobodu. Nutno říct, že její rodina je naprosto úžasná a občas jsem se neubránila závisti. A jak to celé dopadne? To vám říkat samozřejmě nebudu, přečtěte si to sami. I když předpokládám, že jsem většinu vás odradila předchozím odstavcem. Vlastně bych to asi měla smazat a začít znova. Vyzdvihnout krásné ilustrace, sugestivní styl psaní a silný příběh. To jsem ale udělala v recenzi na první díl a pořád to platí. Předchozí odstavec zkrátka berte jako pár výtek, které vyzněly zbytečně negativně a vy se jimi za žádnou cenu nenechte odradit :)

A vy mi řekněte, baví vás zpravidla víc první díly, nebo pokračování? 


2 komentáře:

  1. Ještě nikdy jsem nečetla komiks, ale protože už jsi dneska druhá, kdo o nějakém píše, dostávám na to chuť. Chuť přečíst si komiks. Děkuji za tip :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já s tím asi taky budu muset začít, je toho všude plno :) Tohle byl první co jsem kdy četla, když nepočítám Čtyřlístek a Rychlý šípy :D

      Vymazat

Konstruktivní kritika se přijímá, urážky a sprosťárny se mažou. A samozřejmě díky za každý komentář :)